Špaček

Zkoušíš létat, stále padáš,
neznají tě, chtějí víc,
nevidí, že proto strádáš,
že proto se s nimi hádáš,
vzali ti svět bez hranic,
chceš svobodu a pranic víc...
(snad ještě Havrana)

špaček 1


Chiméra

Škubou ti křída, brousí ti rohy,
střepy ti drobí do očí, 
zkoušíš zahlédnout kousek oblohy, 
zvedáš k ní hlavu a prosíš bohy, 
ať tvá muka ukončí. 

Žiletka v ruce, rodiče v hádce,
bojíš se, doufáš, prosíš je, 
nevšimli si, cítíš se jak zrádce 
když si schováváš zápěstí v látce,
jizvy voda nesmyje. 

Ruce ti svážou, podrazí nohy,
zrcadlo máš na čele,
musíš se zhostit svojí úlohy,
hrát hodnou holku, co nemá vlohy,
odhalit nepřítele. 

Rodiče vedou válku, co ničí
důvěru jejich dcery,
neuvědomují si, že slyší
každé slovo, zloba v nich ji ničí,
zavírá ji do cely.

Lámou ti záda, ztěžují pohyb,
mráz ti běhá páteří,
zkoušíš zahlédnout kousek oblohy,
zvedáš k ní hlavu, proklínáš bohy,
stala ses tím, kdo nevěří. 

V bolesti nalezla útočiště,
je to špatně, ona ví,
není však schopna vnímat své příště,
slzy se mísí s krví a čisté
obvazy jí zašpiní…  

špaček 1