Na louce políbené ranním sluncem tančil malý kůň jménem Jetelka.
Její hříva se třpytila jako zlaté nitky, když si s ní vítr pohrával.
Snila o tom, že se dotkne nebe a chytí toulavé mraky.
Jednoho dne jí na nos přistál motýl a pošeptal: „Zkus to.“
Tak se Jetelka rozběhla a vyskočila výš než kdy dřív.
A na okamžik se zdálo, že jí samo nebe odpovědělo.